Dnes univerzitní vzdělání představuje standard. Vysokoškolsky vzdělaných lidí přibývá a nikdo nepátrá po tom, kde se vlastně nacházejí počátky univerzitní vzdělanosti.
Historie univerzit sahá do středověku. Nicméně jejich předchůdce musíme hledat mnohem dříve.
Univerzity navazují na dva typy škol
- na tradici antických škol, kterými byly akademie, lycea a rétorické školy
- na tradici náboženských škol. Dříve veškeré vzdělání probíhalo v rámci náboženských škol napříč všemi náboženstvími. V křesťanské Evropě to byly především biskupské a klášterní školy, v islámském světě pak madrasy a v židovském světě to byly ješivy.
První univerzita vznikla v Byzantské říši již v 9. století v Cařihradu, která ovšem fungovala jen krátce.
Nejstarší univerzity Evropy
Za opravdu první univerzitu v Evropě proto považujeme univerzitu v Bologni, která byla založena v roce 1088. V Itálii vzniká velké množství dalších univerzit. Je to spojeno právě se školami, které v Itálii fungovali již od dob starověkého Říma a vzdělávání tam tedy mělo podstatně delší a hlubší tradici než kdekoli jinde.
Další univerzita vznikla v Paříži v roce 1150. Následovala škola v Oxfordu a v Cambridgi. V České republice se stala první univerzitou Univerzita Karlova, která vznikla v roce 1348. Univerzity podléhaly přímo panovníkovi, a proto měly řadu výsad.
Ve středověku byly univerzity výrazem univerzálního křesťanského společenství. Ve století 16. se vznikem náboženské reformace se začínajíuniverzity dělit na protestantské a katolické.
V 18. a 19. století náboženství přestává být dominantním prvkem na univerzitách. Univerzitní vzdělání je náhle vyžadováno například na úřadech.
S rozvojem vědy ve století 19. a 20. dochází samozřejmě také krozvoji univerzit. Vzniká celá řada nových fakult.
Ve století 21. přestává být univerzitní vzdělávání elitní záležitostí. Na lidi jsou totiž kladeny stále vyšší profesní požadavky a vysokoškolské vzdělání představuje tedy běžný způsob vzdělávání.